top of page

„Mrtvice je jako zemětřesení. Její dopad zasahuje celé rodiny,“ říká Maria Grupper ze Světové organizace pro cévní mozkovou příhodu (WSO)

Oct 29
4 min read

Maria Grupper ze Světové organizace pro cévní mozkovou příhodu (World Stroke Organization, WSO) hovoří o životě po mrtvici, důležitosti rychlé reakce podle principu FAST, nerovnostech v dostupnosti péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou po celém světě a o tom, jak můžou nové technologie ovlivnit budoucnost prevence, léčby a rehabilitace.


Co považujete za největší výzvu v péči o lidi po cévní mozkové příhodě?

Myslím, že jednou z největších výzev je počet životů, které může cévní mozková příhoda jednoho člověka ovlivnit. Mrtvice je jako zemětřesení – samotný pacient se nachází v epicentru, ale otřesy zasahují i jeho okolí a všichni s obavami čekají, zda přijdou další. Rodiny a blízcí se musí vyrovnávat s hlubokými emocionálními, praktickými i finančními dopady. Sledují, jak jejich blízký zápasí s každodenními úkoly, obtížně hledá slova, kterými by vyjádřil své pocity, nebo se musí přizpůsobovat ztrátě soběstačnosti. Mrtvice je skutečně devastující událost.


Proto se WSO zaměřuje na celou cestu pacienta s cévní mozkovou příhodou – od prevence přes léčbu až po rehabilitaci a podporu. Všechny tyto oblasti jsou zásadní pro naplnění našeho poslání, kterým je „život bez mrtvice“. Samozřejmě potřebujeme národní akční plány pro boj s cévní mozkovou příhodou, které se zaměří na prevenci a zlepšení akutní péče. Je však nesmírně důležité poznamenat, že život po mrtvici představuje podstatnou část celého problému, a proto je potřeba zajistit, aby zkušenosti samotných pacientů zůstaly v centru pozornosti.


Co by měl o cévní mozkové příhodě vědět každý?

To nejdůležitější je uvědomit si, že mrtvice může postihnout každého z nás. Statisticky ji prodělá během života každý čtvrtý člověk. Nejde o něco vzácného nebo vzdáleného, co se týká pouze seniorů nebo lidí se zjevnými rizikovými faktory, jako je kouření či obezita.

Některé z nejvýznamnějších rizikových faktorů přitom probíhají skrytě. Například vysoký krevní tlak stojí za více než polovinou všech příhod a mnoho lidí se o tomto riziku dozví až poté, co mrtvici prodělají. Všichni bychom měli znát své rizikové faktory a vědět, jaká opatření můžeme přijmout, abychom je snížili. A protože je mrtvice tak rozšířená, je stejně důležité umět rozpoznat její příznaky a vědět, co dělat, když k ní dojde.



Jaké je letošní poselství Světového dne cévní mozkové příhody?

Na Světový den cévní mozkové příhody, který připadá na 29. října, spolupracujeme s různými partnery na tom, aby se povědomí o příznacích mrtvice a skutečnost, že jde o akutní zdravotní stav, pevně zakotvily ve veřejném povědomí.

Naše kampaň Every Minute Counts (#ActFAST) zdůrazňuje, že ztracený čas znamená ztracený mozek. Rychlé poskytnutí zdravotní péče může rozhodnout o tom, zda pacient odejde z nemocnice po svých, nebo bude po zbytek života žít s postižením. Potřebujeme, aby každý věděl, že pokud u někoho uvidí pokles koutku, slabost paže nebo potíže s řečí, je čas přivolat zdravotnickou záchrannou službu.


Jak bude vypadat péče o pacienty s mrtvicí za deset let?

Doufám, že situace bude lepší než dnes. Umělá inteligence a pokroky v léčbě budou v příštím desetiletí hrát zásadní roli v celém procesu péče o pacienty – od včasného odhalení a diagnostiky přes léčbu až po personalizovanou rehabilitaci a dlouhodobou podporu.

Jak jsme ale diskutovali na nedávné akci RESQ+ (European Stroke Transformation Summit 2026), přestože má umělá inteligence transformační potenciál, musíme se i nadále soustředit na přínos pro lidstvo. Hlavní výzvou pro nás všechny, kteří pracujeme v oblasti cévní mozkové příhody, je zajistit, aby technologický pokrok vedl ke spravedlivějším výsledkům pro všechny.


Už dnes vidíme obrovské rozdíly ve výskytu mrtvice i v jejích následcích, které souvisejí s nerovným přístupem k péči v jednotlivých fázích pacientovy cesty. Musíme proto zajistit, aby nové technologie stávající nerovnosti ve zdravotnictví neprohlubovaly ani nezakonzervovaly. Naopak by měly pomáhat tyto rozdíly překonávat.


Mou největší nadějí je, že prevence mrtvice, její léčba i následná péče budou plně zahrnuty do systému zdravotní péče, který zajistí dostupnost těchto služeb všem. Dostupnost péče by nikdy neměla záviset na tom, ve které zemi člověk žije, nebo dokonce na tom, v jaké části dané země bydlí. Nikdo by se kvůli vlastní mrtvici nebo mrtvici svého blízkého neměl dostat do chudoby. Za nejvýznamnější pokrok bych považovala právě to, kdyby měl každý přístup k optimální a spravedlivé péči o pacienty s mrtvicí.


Co znamená první rezoluce WHO o cévní mozkové příhodě pro pacienty?

Pro pacienty představuje přelomová rezoluce Světové zdravotnické organizace (WHO) o cévní mozkové příhodě, přijatá na Světovém zdravotnickém shromáždění v roce 2026, historický zlom. Stanovuje mrtvici jako jasnou globální zdravotní prioritu a vytváří pevný rámec, který zemím pomůže posílit prevenci, léčbu, rehabilitaci i dlouhodobou podporu pacientů. Rezoluce také klade důraz na odpovědnost a sběr kvalitnějších dat o mrtvici. Právě registry cévních mozkových příhod, jako je RES-Q, jsou zásadní pro zajištění lepšího a spravedlivějšího přístupu k léčbě a následné péči i pro vyhodnocování návratnosti investic do zdravotnictví.


Jak si Evropa stojí ve srovnání se zbytkem světa?

Evropa se v mnoha ohledech potýká s nerovnostmi v péči o pacienty s mrtvicí, které pozorujeme i v dalších částech světa. Zároveň zde ale dochází k mimořádnému pokroku, který může být příkladem pro ostatní regiony. Akční plán pro mrtvici v Evropě (Stroke Action Plan for Europe) nabízí úspěšný vzor s jasně stanovenými cíli a ukazateli, podle nichž mohou jednotlivé země zlepšovat péči ve všech fázích pacientovy cesty. Ráda bych viděla podobné regionální akční plány přizpůsobené místním podmínkám ve všech částech světa. Nově představený evropský plán pro kardiovaskulární onemocnění je další vítanou příležitostí, jak mobilizovat potřebné zdroje. Přestože je v něm mrtvice zahrnuta, uvítala bych název, který by ji výslovněji zdůrazňoval.Název „Safe Hearts Plan“ (Plán pro zdravá srdce) zastírá před tvůrci politik i širokou veřejností dopad cévní mozkové příhody a specifické potřeby pacientů, kteří ji prodělali. Mrtvice musí být jasně viditelná v našich strategických dokumentech, ve financování výzkumu i v osvětových kampaních pro veřejnost.



 
 
 

Comments


Want to work with us or learn more?

Get in touch – we’re happy to connect.

  • LinkedIn

AZ Tower, Prazakova 1008/69, 639 00 Brno

Org. No.: 118 50 612

Copyright 2025 Health Management Institute z.ú. I Design by EllisWorks

Privacy Policy

Terms of use

bottom of page